mojevcely

Včelí vosk je houževnatá hmota ze směsi několika složek včetně: Uhlovodíky 14%, monoestery 35%, diestery 14%, triestery 3%, hydroxymonoestery 4%, hydroxypolyestery 8%, ester kyseliny 1%, polyesterové kyseliny 2%, volné kyseliny 12%, volné alkoholy 1%, nidentifikované 6%.
Včelí vosk vylučují včely ve formě tenkých šupinek. Šupinky jsou vytvářeny žlázami na přední straně povrchu břicha. Dělnice mají 8 žláz produkujících vosk na vnitřní straně břišních segmentů od 4 do 7. Velikost těchto voskových žláz záleží na věku dělnice.

Včela používá vosk na stavbu plástů, kde vychovává plod a ukládá pyl a med. Pro včely vytvářející vosk (mladé včely 12 dní po vylíhnutí) je vhodná teplota 33 až 36 stupňů Celsia. Přibližně 8 kg medu musí včely zkonzumovat, aby vytvořili 1 kg vosku. Když včelaři vytáčí med, odškrabují víčka vosku z plástových buněk. Barva víček je různá od žlutobílé do hnědé podle čistoty plástů a propolisu. Vosk z plodových plástů je tmavší, než z medových plástů. Nečistoty se rychleji akumulují v plodových plástech.

Vosk má teplotu tání od 62 do 64 st.C. Nevaří se, ale otepluje se až do vzplanutí kolem teploty 120 st.C. Jestliže se vosk zahřeje na 85 st.C, změní dočasně barvu na tmavě hnědou. Po zchladnutí se barva vrátí na původní žlutou až oranžovou (podle úrovně obsažených nečistot). Hustota vosku je 0.958 - 0.970 g/cm³ při 15 st.C.

Použití vosku je v kosmetice, politurách na nábytek (recept: 100 g vosku nastrouhaného po zmrazení rozpustit v 500 ml terpentýnu - za tepla rozmíchat, leštit až druhý den po nanášení), boty, svíčky. Svíčky ze včelího vosku hoří čistě bez kouře a velkého ukapávání.